Plemeno romanovské ovce bylo vyšlechtěno v 17. století v Jaroslavské oblasti Ruska cílevědomým výběrem bez použití jiných plemen.
Patří do skupiny kožichových krátkoocasých plemen ovcí. Do ČR byly romanovské ovce poprvé dovezeny v roce 1954 s cílem produkovat kvalitní kožešnickou surovinu, opakovaný dovoz se uskutečnil v 70. letech pro potřeby hybridizace.

Zvířata jsou menšího až středního tělesného rámce, jemné kostry.
Hlava černá s charakteristickou bílou lysinou, u beranů mírně klabonosá, u obou pohlaví bezrohá. Bílé znaky, pokud se vyskytují na končetinách a spodní části ocasu, nejsou na závadu. Jehňata se rodí černá.

Dospělé ovce se zpravidla stříhají dvakrát ročně.
K biologickým přednostem, kromě výborných mateřských vlastností, patří ranost, vysoká plodnost, pevná konstituce, mléčnost 150 l za 100 dnů laktace, asezónnost říje, což umožňuje s ohledem na kratší období březosti 140 - 150 dnů dvojí bahnění za rok.
Jehničky i beránci pohlavně dospívají již v 5-6 měsících věku. Ale mohou i dříve. Jehnice lze poprvé zapouštět v 7-8 měsících věku o hmotnosti 35 kg.
Živá hmotnost bahnic v dospělosti 40-50 kg, beranů 60-80 kg.

Exteriérově je romanovka jedno z nejkrásnějších a nejsympatičtějších plemen ovcí. Jsou odolné vůči vnějšímu prostředí, při pastvě jim nevadí ani déšť, v letním období však ocení stinné místo, kde se skryjí před sluncem. Na kvalitu pastevního porostu jsou nenáročné. Nesnáší velká stáda, optimální skupinu tvoří asi 30 jedinců.
Zvířata chováme va nadmořské výšce 600m.

Romanovky patří mezi plodná plemena. Běžně se rodí trojčata, čtyrčata, jsou i případy paterčat a šesterčat. Zvláštností je asezónnost říje u bahnic a celoroční zájem beranu o páření. Úspěšnost dvojího bahnění za rok je 80%